wz

MOJE ŘEKY

V roce 2001 jsem začal jezdit na kole expedice do západní Evropy. Průvodci mi byly velké evropské řeky Labe, Odra, Rýn, Mohan... (O těchto cestách vypráví stránka www.dodogo.webz.cz.) Když jsem proto o dva roky později hledal novou motivaci pro jarní, resp. podzimní víkendové výlety, přímo se nabízelo, abych poznal i řeky doma v České republice. V letech 2003 a 2004 to bylo nejprve deset nejdelších řek na Moravě. Projekt se později rozrůstal, až nakonec dosáhl nynější podoby - obrázků ze dvou set nejdelších řek v České republice. Kromě výletů na kole se některé toky staly i cílem pěších výprav v zimních měsících.

Zpočátku mi s řazením řek pomáhal jeden kamarád, jen obtížně jsem hledal informace na internetu. Tady mi hodně pomohla www.wikipedia.cz a její německá a polská mutace. Už méně jsem mohl využít vodáckou stránku www.raft.cz, protože ji zajímaly jen splavné části řek. Dlouho mi unikal Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže od kolektivu autorů v čele s Vladimírem Vlčkem (nakladatelství Academia, Praha 1984). Znovu toto téma zpracoval Miroslav Štefáček v Encyklopedii vodních toků Čech, Moravy a Slezska (nakladatelství Baset, Praha 2008). V roce 2005 jsem u televizního cyklu Zpět k pramenům zjistil, že podobný nápad měl i jeho autor Bedřich Ludvík. Proto jsem uvítal, když cyklus dostal také knižní podobu. Další informace jsem našel rovněž v encyklopediích Česko (nakladatelství Euromedia Group k.s., Praha 2005) a v 1. díle Ottovy encyklopedie České republiky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006).

Připojená tabulka představuje základní údaje o jednotlivých řekách v celkovém přehledu. Na jednotlivých stránkách potom údaje o řekách doprovází  čtrnáct obrázků, které se pokoušejí zachytit proměny toků a zajímavá místa na nich. Postupně k nim doplňuji upravené poznámky z cestovních deníků jednotlivých výletů. Texty byly převzaty z blogu www.quido-quis.blog.cz

Jednotlivé řeky jsou v tabulce řazeny podle délky v hranicích České republiky. Pro přeshraniční řeky delší jak třicet kilometrů, které k nám zasahují jen malou části svého toku, jsem vyhradil samostatný oddíl na jejím konci. Svou délkou by do tabulky patřily i některé člověkem uměle vytvořené vodoteče: Baťův kanál na řece Moravě (52 km), Švarcenberský plavební kanál na Šumavě (51 km), Zlatá stoka vyvedená z Lužnice, aby napájela Třeboňskou rybniční soustavu (47 km), Podkrušnohorský přivaděč spojující Ohři s Bílinou (32 km) a Opatovický kanál na Labi (30 km).  U nich, pokud byly projety,  připojuji tabulku s obrázky k příslušné mateřské řece.

Abecední seznam vlevo umožňuje rychle se mezi jednotlivými řekami přesouvat. Projekt neustále doplňuji. Některé výlety se úplně nepovedly a u daných řek chybí jeden, dva obrázky. S každou další výpravou budou tabulky postupně přidávány, případně budou doplňovány chybějící obrázky. V roce 2018 byly zdokumentovány Černá (přítok Malše), Černovický p., Dírenský p., Chotovinský p., Janovický p., Konopišťský p., Koštěnický p., Merklínka, Miletínský p. a Ostružná; v roce 2019 Klenice, Vlkava a Štítarský potok a byla znovu projeta Pšovka (na rozdíl od roku 2015 tentokrát celá).