U Zlatého jelena

Trkmanka pramení na hřebeni Ždánického lesa pod rozcestím U Zlatého jelena. Na tomto místě dříve stávala hájovna, dnes je tu malý dřevěný altán a partyzánský pomník z 2. světové války. Místo pramene říčky jsem tu však našel jen suché koryto. To jsem neupravenou lesní cestou sledoval asi kilometr, než se v něm objevila voda. Les se mezitím začal rozestupovat a v mezeře vznikla malá loučka. Už upravená cesta mě po ní dovedla do Ždánic. Trkmanka na okraji městečka se jako drobná stružka v polích místy až ztrácela v trávou zarostlém korytě. Ze Ždánic až do Velkých Pavlovic se charakter údolí neměnil. Nad oběma břehy se zvedaly nízké svahy, do nich šplhala různobarevná pole nebo řádky vinohradů. Svahy nebyly hladké, ale různě se vlnily. Trkmanka jako drobná říčka tekla zregulovaným, napřímeným korytem. Mezi Násedlovicemi a Terezínem silnice bezprostředně po břehu nevedla a musel jsem přes jeden z kopců nad ním. Za Terezínem jsem na chvíli odbočil na neupravené polní cesty, abych našel soutok Trkmanky a jejího největšího přítoku Spáleného potoka. Za Velkými Pavlovicemi jsem vyjel do ploché roviny Dyjsko-svrateckého úvalu. Říčka se mi ztratila uprostřed polí. Na jejím břehu jsem se zastavil pouze jednou a to na mostě na silnici č. 425 mezi Rakvicemi a Podivínem. Vrátil jsem se k ní až pod Podivínem. Přede mnou se táhla zregulovaným korytem úzká, drobná říčka. Po hrázi na jejím břehu jsem ji doprovodil zbývajícího asi půl kilometru k ústí do Dyje. (květen 2008)

Ústí do Dyje u Podivína