Pramen:
j. od Šanova, 585 m
n. m.
Ústí
zleva do: Moravy u Kostelan, 178 m
n. m.
Délka:
46 km
Plocha
povodí: 520 km2
Nejdelší
přítoky: Holomňa (10,2 km), Nivnička (20,2 km), Šťavnice (23,5
km), Kladenka (13,2 km), Koménka (7,9 km)
Ze
Slavičína jsem poli a pod vrcholem lesem vystoupal do Šanova. Ze Šanova
jsem pokračoval stále vzhůru rozbitou cestou uprostřed luk na hřeben
Bílých Karpat. Na rozhraní louky a lesa kousek před vrcholem kamenný
pomník Leteckého srdce připomínal tragédii spojeneckého letadla sestřeleného
na konci 2. světové války. Na hřebeni jsem se dal po červené
turistické značce vpravo. Po necelém kilometru jsem zastavil u výrazné
louže, ze které mířil proud vody dolů ze svahu. Byl jsem u pramene Olšavy.
Nejprve rozbitou lesní, později asfaltovanou cestou jsem sjel z hřebene
do Pitína. Z Pitína do Bojkovic jsem se překulil přes drobný kopec v
polích. Pohled shora zdůraznil obě dominanty městečka: kostel a zámek
Nový Světlov.
Z
Bojkovic jsem odbočil do Komně. V cestě mi stály dva velmi nepříjemné
kopce uprostřed luk. Vesnice samotná byla rozložena v úzkém údolí
Komenky a šplhala vstříc hřebeni Bílých Karpat. Na návsi stála
socha J. A. Komenského. Pamětní deska na žulovém balvanu mezi ní a
moderní vilou připomínala, že v těchto místech stával dům, kde se
J. A. Komenský narodil. Kousek výš po hlavní ulici mu v bývalé
barokní sýpce z poloviny 18. století z bíle omítnutých dřevěných
trámů upravili malý památník.
Z
Bojkovic do Záhorovic jsem sjížděl úzkým údolím potoka mezi nízkými
kopci uprostřed polí. Do Nezdenic a potom do Šumic na mě čekaly dva
drobné, ale hodně nepříjemné kopce. Ze Šumic do Újezdce jsem využil
budovanou cyklostezku. V Újezdci jsem našel soutok Olšavy se Šťavnicí.
Po rušné hlavní silnici jsem od soutoku dorazil do centra Uherského
Brodu. I on je označován za rodiště J. A. Komenského a v místním zámku
mu zřídili muzeum.
Třetím
z možných rodišť tohoto významného učence 17. století je asi pět
kilometrů vzdálená Nivnice. Bývalý mlýn, kde se podle některých
pramenů narodil, byl modernizován a proměněn v soukromé byty.
Architekturu původního mlýna jsem poznal jen stěží. Pamětní síň
byla umístěna v protilehlé škole.
Z
Uherského Brodu jsem šlapal pohodlnou silnicí po úpatí nízkého
kopce. Olšava byla zregulovaná ve způsobně upraveném korytě. Na jejích
březích se převážně prostírala pole. V údolí si vedle místní
silnice hledaly místo i silnice I. třídy a železnice. Dominantou
Popovic podobně jako později Sadů byl kostelík na vrcholu drobného
kopce. V Sadech jsem se propletl přes železniční trať a silnici první
třídy na okraj Kunovic. Napříč přes celou obec jsem se dostal k areálu
leteckého závodu. Tam jsem se přesunul po hodně nebezpečné lávce na
pravý břeh a kamenitou cestou doskákal až k ústí. Pole vystřídal
lužní les. Jak jsem se blížil k Moravě, vody v Olšavě přibývalo a
v ústí byla téměř dvojnásobná. Přes soutok se otevíral zajímavý
pohled na Kostelany na protilehlém břehu. Obzor uzavíral hřeben Chřibů
a mezi stromy se dal zahlédnout i hrad Buchlov. (duben 2008) |

Okolí
Nezdenic

Ústí
Šťávnice u Újezdce

Muzeum
J. A. Komenského v Uherském Brodě

Ústí
Nivničky v Uherském Brodě |