Pramen:
s. od Střezimíru, 597
m n. m.
Ústí
zprava do: Vltavy v nádrži Slapy pod Radíčem, 271 m
n. m.
Délka:
47,3 km
Plocha
povodí: 331,4 km2
Nejdelší
přítoky: Křečovický p. (13,5 km), Lužnice (asi 5,5 km), Sedlecký
p. (21,3 km), Lovčický p. (asi 3,5 km), Smilkovský p. (asi 5 km)
Pramen
Mastníku vyvěral pod malou zídkou ve zpustlé zahradě mezi spoustou
kopřiv ve Střezimíři u nádraží. Ze Střezimíře jsem se vydal po místních
silničkách po proudu říčky. Do Červeného Újezdu jsem v polích
vystoupal na kopec a potom šlapal v polích po hřebeni přes Ješetice
do Heřmaniček. Vpravo pode mnou se otvíralo mělké údolí. Pod Heřmaničkami
jsem vyhledal soutok Mastníku a Smilkovského potoka. Za vsí jsem zdolal
další kopec v polích přes Nazdice a Martinice do Bučovic. Pod
kopcem jsem minul dva velké rybníky. V dalších kilometrech úzkým, ne
příliš hlubokým údolím mě na břehu říčky provázely louky v objetí
zalesněných svahů. U Drábova mlýna jsem údolí znovu opustil a lesem
vyšplhal do Vojkova. Z něj jsem se do Sedlčan houpal mírně zvlněnými
poli. Ve městě jsem se mimo jiné zastavil u soutoku Mastníku se
Sedleckým potokem. Sedlčany
jsem opustil úzkým, poměrně mělkým údolím kolem motokrosového areálu
asfaltovanou cestou k osadě Na Chalupách. Za osadou upravenou cestu
vystřídala pěšina sotva prošlápnutá vysokou trávou. Mezi stromy na
svazích tu a tam vykoukla menší skalka, větší či menší kameny
zasypaly i koryto říčky. U Sestrouně jsem se vrátil na silnici a přes
hranu údolí se posunul do Osečan. Kousek pod vesnicí za kukuřičným
polem ústila do Mastníku Lužnice. Z Osečan jsem přes
drobný kopec v polích popojel do Radíče. Dál silnice ani pořádné
cesty nevedly, proto jsem zbytek říčky prošel pěšky.
Poměrně
širokou louku brzy vystřídalo úzké zalesněné údolí se strmými
stráněmi. Říčka se dravě hrnula přes kameny nejrůznější
velikosti. U hrádku Kozí hřbet jsem balancoval ve stráni nad říčkou
a přehlédl tak ústí Křečovického potoka. Turistická
značka si od hrádku cestu zkrátila přes hrdlo meandru vrchem, přes
pole s vojtěškou. Pole se svažovalo k říčce, nad druhým břehem
strměl zalesněný svah. Na druhém konci pole se usadila chatová
kolonie. Říčka se proměnila ve stojatou nepříjemně zelenou vodu. Až
sem, asi tři nebo čtyři kilometry od ústí dosáhlo vzdutí Slapské přehrady
na Vltavě. Od chat jsem pokračoval upravenou cestou ve svahu. Chaty vystřídaly
louky, ty zase les. V okolí Hrazan naučná stezka upozorňovala na areál
bývalého keltského oppida. U rozcestí jsem odbočil na úzkou šíji.
Vlevo jsem měl údolí Vltavy, vpravo Mastníku. Jeho zátoka Slapské přehrady
se postupně rozšiřovala a prohlubovala a ztrácela tak tu nepříjemně
zelenou barvu. Přímo nad ústím stával hrádek Ostromeč. Zbytky zdí
se prakticky nedochovaly a jeho polohu prozrazovalo pouze oválné tvrziště
chráněné příkopem. Spojení obou řek bylo pod příkrým srázem a
bezprostředně k němu jsem se nedostal. (červenec 2008) |

Kosova
Hora

Sedlčany

Ústí
Sedleckého p.

Na
Chalupách |