Pramen:
jv. od Pozděchova, 650
m n. m.
Ústí
zprava do: Váhu u slovenské Nemšové, 219 m
n. m.
Délka:
47,6 km, z toho asi 10 km na
Slovensku
Plocha
povodí: 371,6 km2
Nejdelší
přítoky: Vlárka, Brumovka (18,7 km), Rokytenka, Říka (13,8 km),
Smolínka (15,3 km), Sviborka
Ústí
říčky Vláry do Váhu u Nemšové bylo zregulováno, z pravého břehu
se otevíral panoramatický pohled na městečko pod majestátným hřebenem
Bílých Karpat. Malá kotlina kolem ústí se po několika kilometrech
proti proudu uzavřela, nad malými loučkami na březích se zvedaly
vysoké zalesněné kopce. Až kýčovitě působil obrázek na Horné
Srnie pod zalesněným svahem oddělené mostem přes říčku od cementárny.
Ve Vlárském průsmyku malý památník připomínal stavitele místní
železnice a Vlára zde překračuje státní hranici. Stále úzkým údolím
v loukách jsem se posunul do Bylnice nad soutokem Vláry s Brumovkou. Ještě
do Štítné jsem šlapal po dně údolí, do Jestřebí už si silnice
oblouk meandru zkracovala přes vrch. Za Jestřebím místní asfaltovanou
cestu po břehu říčky najednou přehradila uzamčená brána místní
farmy a do vesnice jsem doskákal kolem plotu hodně rozbitou polní
cestou. Z Bohuslavic do Vlachovic jsem zdolal po silnici další drobný
kopec. Svahy nad údolím už byly nižší, zčásti obnažené poli. Na
dolním konci Vlachovic jsem našel soutok Vláry se Smolinkou, kousek nad
vesnicí se Sviborkou. Stoupání do Vlachovy Lhoty uprostřed polí mi
vzalo hodně sil. Z ní jsem sjel k soutoku Vláry s Tichovským potokem.
Znovu jsem se vezl úzkým zalesněným údolím potoka. Jeden prudký
kopec na mě čekal z Vysokého Pole do Drnovic, druhý z Drnovic k památníku
Ploština. Tuto pasekářskou osadu na konci 2. světové války nacisté
za podporu partyzánského hnutí vypálili a její obyvatele
zmasakrovali. Osada stávala na vrcholu úzkého hřebenu mezi dvěma
hlubokými údolími potoků. Z Ploštiny jsem se rozblácenou lesní
cestou dostal vzhůru k rozcestí pod Svéradovem. Kousek pod ním bylo z
větší studánky vyvedeno dřevěné korýtko a toto místo označeno
jako pramen Vláry. Informační tabule také připomínala vodní pirátství.
Vlára původně pramenila ve Vlárském průsmyku. Erozí terénu se
postupně probourala až na druhou stranu hřebene, kde se spojila s povodím
jiného potoka a její pramen se díky tomu posunul až do dnešních míst.
Druhý pramen Vláry u rozcestí Bařinky asi kilometr západně byl
vyschlý a v terénu ho připomínala jen strmá úzká úžlabina. (duben
2008) |

Jestřabí

Štítná
nad Vláří

Ústí
Brumovky

Brumov |