ŽELETAVKA

 

01lesna.jpg (100108 bytes) 02zeletava.jpg (101399 bytes) 03kypruv.jpg (101880 bytes) 04budec.jpg (101112 bytes) 05srazek.jpg (101094 bytes)

Okolí Lesné

Želetava

U Kyprova mlýna

Budeč

Okolí Chotěbudic

Pramen: z. od Lesné, 660 m n. m.

Ústí zleva do: Dyje v nádrži Vranov u Vysočan, 340 m n. m.

Délka: 53,7 km

Plocha povodí: 374,4 km2

Nejdelší přítoky: Bihanka (16,8 km), Blatnice (18,3 km), Menhartický p. (asi 7 km), Manešovický p. (asi 7,5 km), Prokopka (asi 7,5 km)

 

Ze Želetavy jsem asi kilometr šlapal po silnici směrem na Lesnou. Z ní jsem odbočil na polní cestu. Želetavka si v polích vyhloubila mělký zářez. Pole jsem časem opustil a ponořil se do lesa. Překvapil mě malý vodopádek, kdy potok z ploché louky příkře spadal do malé strže. Dál jsem se brodil sněhem mezi břízami a smrkovým mlázím, přes podmáčenou louku, až jsem došel k začátku potoka. Klub třebíčských turistů po vzoru televizního cyklu tady zarazil tabulku „Zde počíná svůj tok řeka Želetavka“ s údajem o nadmořské výšce a vročením. I hrnek pro poutníky tu byl. Od pramene jsem prošel cíp lesa a přímo přes pole zamířil do blízké Lesné. Asi v půli cesty jsem se napojil na polní cestu a po ní došel do vesnice. Po silnici jsem sestoupil z Lesné do Želetavy.

Ze Želetavy jsem se pustil po proudu říčky dolů. Její údolí bylo mělké a relativně široké. Svahy porůstal les, na louce uprostřed byly v pravidelných rozestupech mlýny. Po jedné straně údolí vedla silnice, po druhé upravená kamenitá cesta. V jednom místě vykoukly mezi stromy romantické skalky. V okolí Meziříčka se charakter údolí změnil. Nad levým břehem se zvedal zalesněný strmý svah, pravý, povlovnější byl proměněn v louky a pole, jen příkřejší meze zarůstalo křoví. Určitou zajímavostí byly poměrně pravidelně rozestavěné boží muky kolem zpola zaniklé cesty. V Radkovicích jsem vyšel na silnici a prakticky ji neopustil až do Jemnice. U Budče se údolí opět dočasně zúžilo, velkou část dna potopil pod svou hladinu rozlehlý rybník. Potom se údolí opět pootevřelo a připomínalo předchozí úsek. V půli cesty mezi Chotěbudicemi a Jemnicí jsem se zastavil u barokního mauzolea, prosté barokní kaple na křížovém půdorysu. Stále po místní silnici mělkým údolím uprostřed polí jsem šlapal i z Jemnice do Bačkovic. Pod nimi se Želetavka začala zařezávat hlouběji do okolního terénu. Úzké údolí s malými loukami na březích střežily zalesněné, místy skalnaté stráně. Chvílemi jsem šel po louce, chvílemi se prodíral úzkou vrstevnicovou stezkou v jednom ze svahů. Čím hlouběji se řeka zařezávala, tím nádhernější bylo toto přírodní divadlo. U Palliardiho hradiště jsem si jen posteskl, že někdo by měl vrcholovou loučku vyčistit od keřů a náletových dřevin. U Peksova mlýna jsem brodil řeku. Na druhém břehu značka vyšplhala do polí na hraně údolí u Zlobic. Po ní mě upravenými lesními cestami dovedla až k hradu Bítov. Od něj se nabízel pěkný pohled na soutok Želetavky s Dyjí zvednutý Vranovskou přehradou. (únor 2007)

06jemnice.jpg (102561 bytes)

Jemnice

07backovice.jpg (101652 bytes)

Bačkovice

08simek.jpg (101100 bytes)

U Šimkova mlýna

16blatnice.jpg (76258 bytes)

Ústí Blatnice u Lubnice

14dyje.jpg (101108 bytes) 13bitov.jpg (101600 bytes) 12peksa.jpg (100936 bytes) 11palliardi.jpg (100800 bytes) 15bihanka.jpg (75888 bytes)

Ústí do Dyje pod Bítovem

Hrad Bítov

U Peksova mlýna

Palliardiho hradiště

Ústí Bihanky u Kostníků