Pramen: ve Videlském sedle, 880 m.n.m.

Ústí zprava do: Nyské přehrady na Kladské Nise u polské obce Biala Nyska.

Délka: 59,5 km, z toho 33 km v ČR.

Plocha povodí: 396 km²

Nejdelší přítoky: Mora (asi 18 km), Olešnice (13 km), Staříč (14 km), Vrchovištní p. (asi 7,5 km), Šumný p. (asi 8,5 km) 

V okolí Bialej Nysky ústí Bělá do přehrady Jezioro Nyskie na Kladské Nise. Pokus dostat se k ústí po levém břehu řeky skončil malou hororovou scénou. Džungli až dvoumetrového býlí vystřídal temný lesík. Kmínky keřů a nízkých stromů byly obaleny pavučinami a zbytky naplavených trav, pod nohami klouzalo bláto, místy se leskla jezírka temné vody. Neustále mě obtěžovali komáři. Psychicky jsem to nezvládl a u jednoho z jezírek se otočil zpět, aniž bych dosáhl cíle. Na pravém břehu Bělé vedla cesta dlážděná betonovými panely k hrázi přehrady. Z ní jsem nedokázal odhadnout, kde je poměrně blízké ústí řeky Bělé, a po břehu kolem mokřin zarostlých rákosím jsem se k němu nevydal.

V okolí Bialej Nysky jsem se přes soukromé zahrady nedostal k ústí Mory. Nad obcí vedla kolem Bělé pohodlná silnice, v potřebných rozestupech byly mosty a jak kilometry, tak obrázky utěšeně přibývaly. Široká, poměrně mělká a poklidná řeka meandrovala uprostřed mírně zvlněných polí. Gluchołazy se mi představily jako malé městečko na důležité křižovatce s tradičním centrálním náměstím. Z Gluchołaz jsem se přes drobný kopec nad meandry řeky vrátil do České republiky v Mikulovicích. Na okraji městečka jsem vyhledal soutok Bělé a Olešnice. O pár kilometrů výš se řeka zařízla mezi zalesněné kopce Jeseníků do úzkého údolí. Stěny koryta byly často vydlážděny, prakticky neustále řeku lemovaly nějaké domy. Tak jsem projel Písečnou a Českou Vsí a zastavil se v Jeseníku. Podle prvního a nejspíš i povrchního dojmu dnes město nad soutokem Bělé a Staříče žije především z odkazu Vincence Priessnitze a z lázeňství. Z něj jsem dál pokračoval úzkým údolím mezi zalesněnými svahy přes Domašov do Bělé. Až v ní se dosud zdánlivě neměnná říčka s každým přítokem doslova vytrácela před očima, proměnila se v horský potůček. Nad Bělou jsem se ponořil do lesa a vystoupal do Videlského sedla.