VÝROVKA


Kochánov	Uhlířské Janovice	Ústí do rybníka Vavřinec	Obec Vavřinec	Buda
Pramen: jako Anenský p. v Kochánově, 487 m n. m. Ústí zleva do: Labe u Kostomlátek, 178 m n. m. Délka: 60,3 km Plocha povodí: 544,2 km² Nejdelší přítoky: Šembera (28,1 km), Káča (11,5 km), Blinka (12,7 km), Bečvárka (21,9 km), Stebnice, Bohuňovický p. Uprostřed Kochánova v malém dolíku chráněném ze všech stran stromy nebo keři se pod betonovou skruží prostíralo malé kruhové jezírko. Z něj voda přepadala do o něco většího obdélníkového rybníčku zarostlého orobincem. Z rybníčku vytékal drobný potůček – Anenský potok. Z Kochánova až do Uhlířských Janovic jsem šlapal po okraji polí vlevo a lesa vpravo. Z něj jsem pokračoval po silnici do Chmeliště a po okraji pole mimo cesty na břeh Vavřineckého rybníka v ústí Anenského potoka. Cestou po břehu rybníka do vesnice Vavřinec jsem pozoroval život na hladině. Dva proudy, které ve vsi Vavřinec přepadají pod hrází z rybníka, se brzy spojí. Odsud se už potok jmenuje Vavřinec. Z Vavřince do Kouřimi mě provázela modrá turistická značka. První meandr řeky si zkrátila přes kopec polní cestou. Za vesnicí Církvice začalo nádherné přírodní divadlo. Řeka protékala tu užším, tu širším skalnatým údolím. Mírné svahy s lesem se pravidelně střídaly s roztodivnými skalkami. Břeh říčky sledovala lesní cesta. Mezi spoustou chat jsem téměř přehlédl ústí Bohouňovického potoka. U Doubravčan jsem šplhal úzkou stezkou do příkrého svahu. Vesnice opět stála na kolmé skalce. Za Doubravčanami značka říčku opustila a namířila si to přes kopec po místní silnici uprostřed polí. Za Toušicemi opět využila polní cestu po hraně údolí, vzápětí se skryla do malého lesíku. Z něj jsem se vynořil na okraji Kouřimi. Po prohlídce starobylého městečka jsem se vydal k nedaleké Lechově skalce a do areálu Staré Kouřimi, slovanského hradiště z 8. a 9. století. Pod Kouřimí se Vavřinec spojuje se Střebovkou a vzniká říčka Kouřimka. Z města jsem po červené turistické značce pochodoval po asfaltovaných, místy úvozových cestách přes Broučkov a Království do Lipan. Nad vesnicí stojí na nízkém hřebenu kuželová kamenná mohyla v místech poslední velké husitské bitvy z roku 1434. Po úpatí svahu jsem z Lipan místní silnicí došel do Třebovle, asfaltovanou cestou napříč přes pole potom zpět na trasu do Miškovic. Z nich jsem se polními cestami dostal do Žabonos. V jejich okolí jsem vyhledal soutok Kouřimky a Bečvárky, odkud už se řeka definitivně jmenuje Výrovka. Polní cesta kolem železniční trati mě přivedla na okraj Plaňan k ústí Blinky. Za Plaňanami se řeka schovala do úzkého skalnatého údolí. Plochá pole se mírně svažovala k mělkému dolíku a uprostřed se propadala do několik metrů hluboké díry – kaňonu řeky. Na jeho dně bylo dost místa pro železnici a zčásti zapomenutou cestu. U Radimi řeka toto romantické údolí opustila a vtekla do široké roviny polí. Brzy ji spoutaly hráze a lidé její koryto co nejvíce narovnali. Do Peček jsem dorazil znovu po místních silnicích. Kus za městečkem jsem ze silnice odbočil do polí. Místy pohodlněji, místy hůř jsem sledoval hráz na břehu řeky. Minul jsem ústí Káči a zastavil se v ústí nejdelšího přítoku Šembery. Velkou atrakcí vesnice Písty je písečný přesyp s ojedinělým souborem rostlin a živočichů. Za vesnicí jsem se držel břehu řeky mimo cesty. Kousek nad ústím stál na Labi jez, možná i s malou elektrárnou. Labe mi připadalo obrovské, zregulované ústí Výrovky se vedle něj téměř ztrácelo. Od ústí jsem se kousek vrátil a za mostem přes Výrovku nezpevněnou cestou kolem Labe směřoval do Nymburka. (únor 2007)				Toušice Kouřim Ústí Střebovky pod Kouřimí Lipany

Ústí do Labe u Kostomlátek	Ústí Šembery u Zvěřínku	Pečky	Chroustov	Ústí Bečvárky u Plaňan