METUJE

 

01polni.jpg (100535 bytes) 02skalni.jpg (100180 bytes) 04adersbach.jpg (101788 bytes) 05zdonov.jpg (101271 bytes)

06teplice.jpg (99879 bytes)

"Polní" pramen "Skalní pramen"  Adršpach Ústí Zdoňovského p.

Teplice n. M.

Pramen: sv. od Hodkovice, 586 m n. m.

Ústí zleva do: Labe u Jaroměře, 248 m n. m.

Délka: 77,2 km

Plocha povodí: 607,6 km2

Nejdelší přítoky: Rozkoš (10,5 km), Olešenka (20,4 km), Bystra (15 km), Dřevíč (20,9 km), Židovka (asi 14 km), Zdoňovský p. (asi 9 km)

 

Metuje pramení uprostřed polí západně od Adršpašských skal. Její vody kousek pod malým podmáčeným remízkem zadržovala retenční nádrž. Na okraji skal byl vyznačen i druhý pramen. Upozornil na něj nápis vytesaný do balvanu. Čerstvě zrozená Metuje vytvářela osu zmíněného skalního města. Z Adršpachu jsem se vydal po proudu dolů po místních silničkách. Metuje meandrovala v loukách mezi zalesněnými kopci. Nad pravým břehem nad lesy vystupovaly jednotlivé skalní útvary. Zhruba v polovině cesty z Adršpachu do Teplic do říčky ústil Zdoňovský potok, který někteří zeměpisci označují za hlavní zdrojnici Metuje. Teplice se prezentovaly především jako vstupní brána do jižní části Teplicko-adršpašských skal. Pod Teplicemi se charakter údolí neměnil, až do České Metuje ji provázela rozptýlená zástavba. V dalších kilometrech až k Petrovicím jsem šlapal po upravených lesních cestách. U Petrovic jsem se vrátil na silnici. V okolí Mýta se vytvořila menší kotlina. Metuje tu přijímá další z větších přítoků: Židovku. Od mlýnu Kozínek nad soutokem vedla souběžně se silnicí upravená lesní cesta. Na okraji Hronova do Metuje ústil její nejdelší přítok, říčka Dřevíč. Hronov je spojen především se spisovatelem Aloisem Jiráskem, který se tu narodil a později tu byl i pochován. V městečku se udržuje jeho rodný domek a každoročně se pořádají festivaly amatérského divadla. Pod Hronovem se kopce rozestoupily a Metuje rozmarně meandrovala rovinou polí. Vyhnout se čilému provozu na silnici mi tentokrát pomohla souběžná asfaltovaná cyklostezka. V Lázních Běloves se Metuje dotkla hraniční čáry a přijala polskou říčku Bystra. Centrum historického Náchoda střeží z návrší renesanční zámek. Pod Náchodem Metuje tekla uprostřed lesů a kopce ji znovu obstoupily velmi těsně. Zejména v dolní části údolí mezi lesy vykukovaly menší či větší skalky. U chatové osady Peklo se do Metuje vlévala říčka Olešenka. Přírodní divadlo jsem obdivoval většinou z lesních cest, v jednom krátkém úseku se mi pěšina ztratila mezi kameny na břehu. Nové Město vzniklo na strmé skalní ostrožně omývané ze tří stran Metují. Pod ním říčka vytéká do ploché roviny Polabské nížiny. Znovu jsem se vrátil na silnice a na nich vydržel až k ústí řeky do Labe. U obce Veselice do Metuje ústila říčka Rozkoš, na které byla postavena stejnojmenná přehrada. Do ní je část vody přiváděna umělým kanálem z Úpy. V plochých polích zregulovaným korytem tekla Metuje až ke svému ústí do Labe pod pevnostním městem Josefov, vybudovaném na konci 18. století. (leden 2007)

07marsov.jpg (101857 bytes)

Maršov

16drevic.jpg (76204 bytes)

Ústí Dřevíče v okolí Hronova

 

08hronov.jpg (100709 bytes)

Rodný dům A. Jiráska v Hronově

 

18beloves.jpg (76978 bytes)

Ústí Bystré u Lázní Běloves

14josefov.jpg (100475 bytes) 12rozkos.jpg (102449 bytes) 11nomesto.jpg (100926 bytes) 10peklo.jpg (101240 bytes)

09nachod.jpg (101593 bytes)

Ústí do Labe pod Josefovem V. n. Rozkoš Nové Město n. M. Údolí Peklo

Náchod