V okolí Chlístova začíná řeka Rokytná svou pouť uprostřed polí jako odvodňovací strouha stíněná řadou stromů. Pramen řeky byl označen jednak tabulkou televizního cyklu Zpět k pramenům z roku 2004, jednak tabulkou místních turistů. Pod kamenným taráskem se čerstvě zrozený potok ztrácel uprostřed husté trávy. Asi o kilometr níž jsem se zastavil na křižovatce s hlavní silnicí u malého rybníčku. Na svém horním toku řeka teče úzkým, mělkým údolím. Do svahů nad břehem většinou šplhají pole, jen zřídka les. Výraznou dominantou okolí je v tomto úseku hrad Sádek nad Kojeticemi. Až do Jaroměřic jsem většinou využíval místní silnice zpočátku po hraně nízkého hřebínku, později po dně údolí. Jen mezi Kojeticemi a Šebkovicemi jsem přejížděl po upravené polní cestě kolem ústí Římovky a v okolí Lesůněk mimo cesty hledal ústí Šebkovického potoka. Na okraji Jaroměřic jsem se mezi zahradami zastavil u ústí Rokytky. Dominantou městečka jsou barokní zámek a chrám sv. Markéty. Rokytná tvoří osu zámeckého parku. Pod Jaroměřicemi se řeka postupně zařezává hluboko do okolního terénu, lemují ji strmé zalesněné stráně s menšími či většími skalkami. Vesnice většinou zůstaly nad hranou údolí, ale kolem vody vyrostla celá řada mlýnů, dnes často proměněných v rekreační chalupy. Ještě do Příštpa vedla po břehu Rokytné silnice a další asi tři kilometry se dalo pokračovat po upravených lesních cestách na břehu, ale potom jsem musel nahoru do stráně a do Pulkova se dostal upravenými polními cestami po hraně údolí. V něm jsem se vrátil na místní silnice. S řekou jsem se v dalších asi patnácti kilometrech potkával jen v určitých místech: v Biskupicích, na mostě u Kašparova mlýna pod Přešovicemi a v Tavíkovicích. V nich jsem silnici opustil a vydal se po loukách na břehu. Jen asi na dvou místech jsem kolo převáděl přes balvany úzkým chodníčkem pod úpatím strmé skalky a před Bendovým mlýnem si část oblouku řeky zkrátil upravenou lesní cestou přes drobné návrší. Pod mlýnem jsem vyhledal soutok Rokytné a Rouchovanky. Od soutoku jsem upravenou asfaltovanou cestou vystoupal do Rešic a v polích popojel po místních silnicích do Tulešic. Na okraji vesnice jsem vyhledal ústí Olešky. Po dalších asi třech kilometrech se v okolí Vémyslic řeka dočasně osvobodila z těsného sevření a i na jejích březích se prostřela pole, nad Moravským Krumlovem i poměrně velký rybník. Kousek pod rybníkem jsem se zastavil u ústí Dobřínského potoka. Moravský Krumlov obtéká Rokytná ze tří stran, v nejužším místě šíje stojí renesanční zámek. Nádherný panoramatický pohled na město se otevírá od kaple sv. Floriána na jedné ze slepencových skalek. Pod M. Krumlovem jsem šlapal po břehu řeky po více či méně upravených lesních cestách až do Ivančic. Řeka si znovu vytvořila jen úzký pás luk mezi zalesněnými svahy. V okolí obci Rokytná a Budkovice si na březích kousek místa vydobyla malá políčka, nad protějšími břehy se zvedaly pozoruhodné slepencové skály. Pod Budkovicemi jsem část úseku řeky musel objet přes kopec. Ze sevření strmých kopců se řeka osvobodila až v malé kotlině u ústí do Jihlavy u Ivančic. Kulisu soutoku dotváří v meziříčí městská vodárna. (červenec 2008)

Ústí Rouchovanky u Rešic