TICHÁ ORLICE

 

01pramen.jpg (102754 bytes) 02pocatek.jpg (102881 bytes) 03horlice.jpg (102141 bytes) 04kraliky.jpg (102269 bytes) 05platz.jpg (105047 bytes)

Pramen Tiché Orlice

Pod pramenem

Horní Orlice

Králíky

Králíky

Pramen: v. od Horní Orlice, 780 m n. m.

Spojením s: Divokou Orlicí vzniká Orlice u Albrechtic, 247 m n. m.

Délka: 107,5 km

Plocha povodí: 755,4 km2

Nejdelší přítoky: Třebovka (40,8 km), Libchavský p. (11,2 km), Lukavický p. (10,3 km), Čermná (13,0 km), Lipkovský p. (12,7 km)

 

Z Králíků jsem se přehoupl uprostřed polí přes drobný hrbek. Kousek za odbočkou do Horní Orlice jsem začal stoupat do kopce. Luk postupně ubývalo, silničku stále těsněji obstupoval les. Drobný potůček lemovaly rozptýlené chalupy a lidé z nich na potoce stavěli různé hrázky a malé rybníčky. Z horního konce osady zamířila po upravené lesní cestě k prameni žlutá turistická značka. Nad pramenem byl vybudován malý altánek. 

Z kopců pozdější řeka stekla u Králíků do širokého a plochého údolí. Mezi Dolní Lipkou a Lichkovem do ní zaústil Lipkovský potok. Určitou zajímavostí je, že jeho pramen leží pod vrchem Klepý na rozvodí Baltského, Severního a Černého moře. Proto ho také Poláci, kterým z poloviny patří, nazývají Trojmórski wierch. U Mladkova Tichou Orlici sevřely zalesněné kopce velmi těsně. Až dotud místní silničky kopírovaly břeh řeky, odsud šplhaly do jednoho nebo druhého svahu a zase se vracely zpět. U Jablonného opět kopce své sevření povolily, na mírnějších svazích vznikly vesnice s poli. Z Verměřovic do Machovic jsem si meandr řeky zkrátil přes další prudký kopec. Z Machovic jsem se kousek vracel po upravených lesních cestách k ústí Čermné. V Letohradě jsem měl trochu smůlu. Zrovna se tu konala nějaká místní slavnost a mezi spoustou lidí se téměř nedalo projít. Vynechal jsem proto i ústí Lukavického potoka. Pod městečkem si řeka znovu vytvořila široké a ploché údolí. Pohodlná silnice po jeho dně však byla hodně frekventovaná. Na předměstí Ústí jsem minul ústí Libchavského potoka. Ústí není jen významnou železniční křižovatkou, ale i centrem průmyslu. Jméno mu dal soutok Tiché Orlice s jejím nejvýznamnějším přítokem, řekou Třebovkou. Do Brandýsa řeku znovu svíraly zalesněné kopce. Znovu jsem musel od řeky nahoru na hranu údolí. Na ní mě provázela pole kolem vesnic. V Brandýse se skrýval po bitvě na Bílé hoře Jan Ámos Komenský, což je připomenuto malým památníkem pod městečkem. Pod ním se krajina postupně otevírala. V Chocni sídlilo v renesančním zámku regionální muzeum. Pod městem řeka meandrovala mírně zvlněnou krajinou, kde byl uprostřed lužních lesů vymýcen pruh polí a osazen vesnicemi. Už naposledy jsem se s místními silničkami vrátil na břeh řeky. U Albrechtic se Tichá Orlice spojila s Divokou Orlicí. (květen 2005)

 

 

06lipka.jpg (102661 bytes)

Ústí Lipkovského p.

07jablonne.jpg (102488 bytes)

Jablonné n. O.

08cermna.jpg (101814 bytes)

Ústí Čermné

09trebovka.jpg (102414 bytes)

Ústí Třebovky

14albrechtice.jpg (102243 bytes) 13borohradek.jpg (102991 bytes) 12chocen.jpg (101117 bytes) 11brandejs.jpg (102566 bytes) 10ousti.jpg (102178 bytes)
Soutok s Divokou Orlicí u Albrechtic

Borohrádek

Choceň

Brandýs nad Orlicí

Ústí nad Orlicí