Pramen:
jz. od Žďáru nad Sázavou,
570 m n. m.
Ústí
zleva do: Jihlavy u Ivančic, 209 m
n. m.
Délka:
99,6 km
Plocha
povodí: 867,2 km2
Nejdelší
přítoky: Chvojnice (18,4 km), Okarecký p. (12,6 km), Jasinka (11,2
km), Oslavička (asi 14 km), Balinka (30,4 km), Bohdalovský p. (17,5 km)
Ze
Žďáru nad Sázavou jsem zamířil do obce Česká Mez. Za ní jsem odbočil
na místní lesní cesty. Jimi jsem dobloudil na malou louku. Na jejím začátku
jsem pod dřevěnou tabulkou „Pramen Oslavy“ nad kamenným milníkem
našel drobný pramínek. Výš se strouha rozpadala se do sítě suchých
vlásečnic. Potůček jsem doprovodil lesní cestou k Matějovskému
rybníku a potom klopýtal přes spoustu kořenů na jeho břehu, než
jsem se dostal na upravenou lesní a později polní cestu. Bezprostředně
pod hrází Matějovského rybníka začínalo vzdutí Veselského. Jeho břeh
jsem kopíroval do Nového Veselí. Z Nového Veselí do Velkého
Meziříčí jsem šlapal po místních silničkách, říčka se mi schovávala
uprostřed polí s řadou menších i větších rybníků mezi vesměs
nevelkými vesnicemi a spíš jsem se s ní setkával jen na určitých
bodech: u Sazomína jsem si všiml starého kamenného mostu vedle moderního
silničního, v Ostrově se zastavil pod železničním viaduktem a o
kousek níž u ústí Bohdalovského potoka a v Radostíně. Tento úsek
řeky uzavírá vodárenská nádrž Mostiště. Na začátku jejího
vzdutí přijímá Oslava potok Babačka. Velkému Meziříčí o několik
kilometrů níž dalo název spojení Oslavy s Balinkou. Od středověku
ho z nízké skalky střeží hrad, později přestavěný na zámek. Ve
20. století se novou dominantou města stal dálniční most, který se
klene vysoko nad údolím. Pod městem se údolí zařezává hlouběji do
okolního terénu. Menší či větší louky na březích hlídají
zalesněné stráně s četnými skalkami. Nebýt množství mlýnů,
snad by i koryto řeky bylo zasypané balvany. Ke zřícenině hradu Dub
nedaleko Tasova využívala místní cyklotrasa upravené písčité
cesty. Kousek pod Velkým Meziříčím jsem minul ústí Oslavičky, v obci
Oslava potom Kundelovského potoka. U Dubu bylo potřeba kolo přes ostrožnu
nad meandrem řeky převést. O kousek níž ústila do Oslavy Polomina. V
dalších asi patnácti kilometrech jsem střídal drobné pěšiny ztrácející
se v trávě luk s upravenými cestami v kratších lesních
úsecích. Po silnici jsem se znovu svezl kousek z Naloučan u ústí
Jasinky do Náměště. Dominantou městečka je renesanční zámek.
Pod Náměští začíná soutokem s Okareckým potokem nejhezčí,
ale pro cyklisty nepřístupný úsek řeky. Příkré zalesněné stráně
jsou často střídány kolmými skalami. Cyklotrasa vedla nejprve
asfaltovanou lesní cestou po hraně údolí, minula zříceninu Lamberka
a břehu se dotknula u mlýnu Skřipina. Odtud vystoupala do blízkého
Mohelna a dál sledovala místní silnice v drobných kopcích v úzkém
pásu polí mezi zalesněnými údolími Oslavy vlevo a Jihlavy vpravo. V Senoradech
jsem po žluté turistické značce sjel k místnímu mlýnu u ústí
Chvojnice. Soutok v minulosti střežil hrad Kraví hora. Od mlýna
jsem se musel kousek vrátit, potom vystoupal upravenou lesní cestou po
červené turistické značce kolem zříceniny dalšího hradu Levnov do
Ketkovic a z nich pokračoval po zelené do Oslavan. Značka mi v tomto
úseku nachystala několik nepříjemných sjezdů k řece a vzápětí
stoupání od ní. Ve spojovacích úsecích jsem odpočíval na
vrstevnici ve svahu. Až pod Čučicemi se údolí znovu začalo zvolna
otevírat. V Oslavanech se dochovaly zbytky středověkého kláštera,
později přestavěného v renesanční zámek, v 19. a 20.
století bylo město střediskem černouhelného revíru a část uhlí se
spalovala v místní tepelné elektrárně. Ve městě Oslava přijímá
poslední dva drobné přítoky Ketkovický potok a Balinku. V posledních
kilometrech do Ivančic jsem od drncání na kostrbatých cestách odpočíval
na silnici. U Letkovic na jejich předměstí se Oslava vlévá do
Jihlavy. (říjen 2006, duben 2007) |
Ústí Balinky ve
Velkém Meziříčí

Nesměřské údolí

Okolí Tasova

Naloučany
|