Torfowisko Czarne Bagno

Okolí Trčkova

Zemská brána

V. n. Pastviny

DIVOKÁ ORLICE 

Pramen: v rašeliništích Topielisko a Czarne bagno jižně od polské obce Duszniki-Zdrój, asi 800 m n. m.

Spojením s: Tichou Orlicí vzniká Orlice u Albrechtic, 247 m n. m.

Délka: asi 104 km, z toho 99,3 km v ČR

Plocha povodí: 806,5 km², z toho 71 km² v Polsku

Nejdelší přítoky: Brodec (19,2 km), Bělá (38,3 km), Zdobnice (34,2 km), Rokytenka (16,8 km)

Ráno jsem vyrazil z Náchoda do polského městečka Duszniki Zdrój. Z něj jsem stoupal údolím potoka mezi vysokými zalesněnými svahy. Z osady Zieleniec jsem od potoka vyšplhal do příkré stráně na malou náhorní plošinu k rašeliništi Czarne Bagno. Z něj vytéká Orlica, hlavní zdrojnice pozdější Divoké Orlice. Od rašeliniště jsem sjel do osady Lasówka. U ní se Orlica spojila s Černým potokem a vznikla Divoká Orlice, která na dalších asi třicet kilometrů tvořila česko-polskou hranici. V tomto úseku řeka meandrovala uprostřed luk a malých polí mezi vysokými zalesněnými svahy. Já jsem sledoval její břeh z místních silniček. Nedaleko Klášterce si Divoká Orlice prorazila skalní soutěskou Zemské brány cestu do Čech. Já jsem od soutěsky vyšlapal těžký kopec v polích do Českých Petrovic a vzápětí se k řece vrátil v Klášterci. O kousek níž její vody spoutala soustava dvou přehradních nádrží Pastviny I a II. Kolem „jedničky“ vedla asfaltovaná cesta a pokud se nad ní nezvedal příkrý sráz, byly mezi stromy rozptýleny chaty a chalupy. Při další cestě pod přehradami řeku provázela členitá podhorská krajina. Střídavě byly svahy mírnější, obdělané poli a osazené vesnicemi a městy, střídavě byly strmější a porostlé lesem. V mírnějších úsecích jsem využíval místní silnice, ve strmějších jsem šlapal po upravených lesních cestách. Žamberk nad soutokem Divoké Orlice s Rokytenkou si mimo jiné připomíná svého rodáka Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu. Zříceniny gotických hradů Litic a Potštejna mají pohnutou minulost. Vamberk byl v minulosti centrem krajkářství. Městečko přesněji leží na Zdobnici, která se do Divoké Orlice vlévá asi o dva kilometry níž. Častolovice se chlubí renesančním zámkem. Nedaleko obce ústí do Divoké Orlice říčka Bělá. Kousek nad ústím z ní byla odvedena část vody náhonem Alba. Ten kopíruje tok Orlice až do Třebechovic pod Orebem, kde ústí do dalšího z orlických přítoků, řeky Dědiny. Pod Častolovicemi mě provázela rovina polí, která se na okrajích jen mírně zvedala do vršků a na nich se ozdobila řídkými lesíky. V Česticích jsem se zastavil u ústí Olešnického potoka, o asi kilometr dál jsem minul ústí Brodce. U Albrechtic se Divoká Orlice spojila s Tichou Orlicí. (květen 2004, květen 2005)

ORLICE

Vzniká: spojením Divoké a Tiché Orlice u Albrechtic, 247 m n. m.

Ústí zleva do: Labe v Hradci Králové, 227 m n. m.

Délka: 35 km

Plocha povodí: 2 037 km² (i se zdrojnicemi)

Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice u Albrechtic. Pod soutokem meandrovala uprostřed lužních lesů. Cyklotrasa vedla po upravené lesní cestě na hraně svahu nad řekou. Do Třebechovic, posledního zajímavého městečka na řece, jsem z ní musel asi dva kilometry odbočit a přejet na pravý břeh řeky. Třebechovice lákají turisty především do muzea betlémů. Jen málokdo si vzpomene, že zde po roce 1420 vybudoval své sídlo východočeský svaz husitů, dle místního kopce zvaný orebité. A pod městečkem se do Orlice zprava vlévá jediný významnější přítok: řeka Dědina. Za Třebechovicemi lesy na pravém břehu ustoupily plochým polím. Znovu jsem šlapal po místních silničkách drobnými vesnicemi na levém břehu řeky. V Hradci Králové se Orlice vlévá do Labe. Nejpřehlednější záběr na soutok obou řek je ze silničního mostu kousek pod ním. Na špici mezi levým břehem Labe a pravým břehem Orlice se nachází malý parčík a kousek před spojením obou řek stojí sousoší, které ho má symbolicky zobrazovat. (květen 2005)

Žamberk

Potštejn

Vamberk

Hradec Králové

Ústí do Labe

Soutok Orlicí u Albrechtic

Ústí Bělé u Častolovic