SVRATKA

 
21cikhaj.jpg (76820 bytes) 22krizanky.jpg (76913 bytes) 23breziny.jpg (76797 bytes) 24jimramov.jpg (77172 bytes) 25vir.jpg (76691 bytes)

Okolí Cikháje

Křižánky

Březiny

Jimramov

V. n. Vír I

Pramen: na z. svazích Křivého Javoru u Cikháje, 760 m n. m.

Ústí zleva do: Dyje ve Střední Novomlýnské nádrži u Pouzdřan, 170 m n. m.

Délka: 173,9 km

Plocha povodí: 7 118,7 km2

Nejdelší přítoky: Jihlava (184,6 km), Šatava (41,3 km), Litava (58,3 km), Bobrava (37 km), Svitava (97,3 km), Bílý p. (34 km), Lubě (23 km), Loučka (60,1 km), Nedvědička (29 km), Bystřice (25 km)

 

Mohu se jen dohadovat, že v minulosti býval nad soutokem tří velkých moravských řek Dyje, Svratky a Jihlavy podobný lužní les s nepřehlednou spletí vedlejších ramen a jezírek jako dodnes zůstal v oboře Soutok nad spojením Dyje s Moravou. Někdy v polovině 80. let 20. století zaplavila soutok Svratky s Dyjí Střední Novomlýnská nádrž. Svratka i Jihlava nad ní byly napřímeny a až k Ivani (Jihlava), resp. Vranovicím (Svratka), spoutány hrázemi. Podobně dopadla i říčka Šatava, která tento lužní les dotvářela. Ta se poslední asi dva kilometry proměnila v umělý kanál oddělený od Svratky jen úzkou hrází a uzavřený na konci jinou hrází nad soutokem obou velkých řek.

Od soutoku s Jihlavou jsem pokračoval po hrázích kolem Svratky lužními lesy do Uherčic. Pod Uherčicemi se otevřela pole, po břehu Svratky vedla polní cesta. V Uherčicích jsem se napojil na silnici a po ní dojel přes Velké Němčice, Židlochovice a Rajhrad se starobylým klášterem do Modřic. Řeku ve zregulovaném korytě provázela plochá pole, jen u Židlochovic se nad ní na chvíli zvedl nízký svah se zahradami a malými políčky. Z Modřic byla vybudována cyklostezka napříč přes Brno, druhé největší město v republice. Cyklistu dovede na druhém konci města na hráz přehrady. Oba břehy přehrady svírají zalesněné svahy. Z Bystrce do Veverské Bítýšky se dá dostat po obou z nich. Pravý břeh kopíruje poměrně rušná silnice, od hradu Veveří zdolává kopec Mečkov. Na levém břehu vedou upravené písčité cesty. Rovněž tady je nutné v závěru částečně vystoupat do svahu. Úzké údolí pokračuje i nad Veverskou Bítýškou. Pěšáci si v jednom ze svahů vyšlapali pěšinu, pro cyklisty však příliš vhodná není. V okolí Heroltic se otevírá nevelká louka. Na jejím druhém konci řeka opět omývá úpatí zalesněného svahu. S trochou opatrnosti se za nízkého stavu vody tudy dá kolo převést. Za touto branou se otevírá poměrně velká kotlina v okolí Tišnova. V sousedství města byl ve 13. století založen klášter Porta coeli. Z Tišnova jsem šlapal po vcelku rušné silnici úzkým údolím řeky mezi zalesněnými svahy. Louky byly proměněny v pole a v pravidelných rozestupech osazeny vesnicemi. Za Boračí jsem na chvíli opustil silnici a asfaltovanou cestou projel papírnou pod Sokolí skálou a kolem rekreačního střediska Prudká. V Černvíru jsem zastavil u krytého dřevěného mostu. V Nedvědicích jsem si našel pohled na hrad Pernštejn. V Koroužném jsem si uvědomil, že jak stoupám údolím vzhůru, jsou okolní kopce nižší a nižší. Za vesnicí Vír údolí uzavřela betonová hráz přehrady. Na její korunu jsem musel vystoupat do nepříjemného kopce. Pravobřežní komunikace na úpatí zalesněného kopce nad hladinou přehrady je otevřená pouze pěším a cyklistům. Tato komunikace mě dovedla do Dalečína. Z Dalečína do Jimramova jsem opět šlapal po loukách na břehu řeky. Svahy už byly mírnější a pole a louky často stoupaly až na hranu údolí. Jen místy zůstal chomáček lesa. V Jimramově jsem našel rodné domky Jana Karafiáta a bratří Mrštíků. Z Jimramova do Borovnice jsem stoupal do nepříjemných kopců nad údolím řeky. Mezi Borovnicí a Spělkovem jsem hledal místní zkratku za zdlouhavě objíždějící silnici. Zákrut řeky jsem zdolával pěšinou v trávě přes nepříjemný kopec. Ze Spělkova přes Krásné, Březiny a Milovy do Křižánek vedla silnice ve svahu nad břehem říčky a šlapal jsem nahoru a dolů v hodně nepříjemných kopcích. Pole a louky se nepravidelně střídaly s lesy, rozptýlené chalupy stály ve stráni nad řekou. Z Křižánek přes Svratku do Herálce už to bylo klidnější. Za Herálcem jsem lesem po upravené cestě začal stoupat pod Žákovu horu. Zastavil jsem se u Stříbrné studánky, oficiálního pramene Svratky. Nad ním stojí žulový balvan s nápisem oznamujícím vyhlášení CHKO Žďárské vrchy v roce 1970. Po turistických stezkách jsem od něj sjel na rozcestí Pod Fryšavským kopcem. Kousek pod ním jsem nechal kolo stát pod smrkem a pěšky se prodíral houštinou mimo cesty. Po chvíli hledání jsem našel i druhý pramen Svratky, malé jezírko schované mezi smrky. I tabule televizního cyklu Zpět k pramenům tu stála. (duben 2007)

26korouzne.jpg (76310 bytes)

Koroužné

27cernvir.jpg (76530 bytes)

Černvír

28tisnov.jpg (78824 bytes)

Předklášteří u Tišnova

29bityska.jpg (76925 bytes)

Ústí Bílého p. ve

Veverské Bítýšce

30prehrada.jpg (77110 bytes)

V. n. Brno

34ivan.jpg (76843 bytes) 33uhercice.jpg (76298 bytes) 32zidlochovice.jpg (76647 bytes) 31svitava.jpg (77119 bytes)  35brno.jpg (76596 bytes)

Na soutoku s Jihlavou

Uherčice

Židlochovice

Ústí Svitavy u Přízřenic

Brno